Jako světce označujeme svatého. Konkrétní užití ale závisí na příslušném náboženství a kultuře. V širším slova smyslu to není jen člověk za svatého oficiálně prohlášen, ale někdo, kdo se svým chováním a skutky blíží představě ideálu dané společnosti (kupříkldu někdo, na koho nikdo nemůže říct křivého slova třeba proto, že pomáhá ostatním, nekrade a nepodvádí, je laskavý a pokorný). Je to tedy někdo, jehož životní styl je následováníhodný a je to vnitřně nezkažený, čistý člověk. V náboženské rovině je například pro katolíky svatým mučedník. Tedy někdo, kdo za svou víru trpěl a obětoval to nejcennější - vlastní život. Dále je svatým ten, kterého za svatého církev formálně prohlásila.