(''osoba'') přesvědčený o tom, že je lepší a důležitější než ostatní, a nebere ohledy na jejich názory | * | * | (''chování'') prozrazující tento postoj | * | nafoukaný, domýšlivý, povýšený, zp [..]

Přídavné jméno charakterizující člověka, který jedná se svým okolím nadřazeně a nepříjemně, protože je přesvědčenost o vlastní výlučnosti a věří, že je důležitější než ostatní lidé. Své názory tak prezentuje způsobem, kterým dává ostatní najevo, že nedosahují jeho vlastních kvalit. Má nezdravě vysoké sebevědomí, je pyšný a domýšlivý a vystupuje hrubě až neurvale. Existence ani názory ostatních ho nezajímají a nepovažuje je za natolik kvalitní jako své vlastní. Věří, že má právo své okolí soudit, ale jeho osobu naopak nikdo hodnotit či krizitovat právo nemá. Slovo “arogantní/arogance” má kořeny v latinském “arrogantia” (pýcha/povýšenost). Opakem arogantního člověka je člověk pokorný, skromný, snižující vlastní důležitost ve prospěch ostatních.