1 |
epigon(řec. potomek, nástupce), od romantiky pejor. označení nepůvodního, napodobivého člověka.
|
2 |
epigonPùvodnì pokraèovatel v díle pøedkù. Ve vìdì, umìní èi politice èlovìk netvùrèím zpùsobem pøejímající odkaz minulosti, ijící z nìj a nepøináející nic nového.
|
3 |
epigonnásledovník, pokraèovatel; napodobitel; epigonství: napodobování významných tvùrcù a osobností, opakování a vyuívání mylenek nìkoho jiného
|
4 |
epigonEpigon (řec. potomek, syn) označuje osobu, jejíž dílo není originální, nýbrž odvozené, silně inspirované cizími vzory. Na rozdíl od plagiátora ale nepřebírá hotové texty, motivy nebo melodie, nýbrž tv [..]
|
<< epifenomén | epistémé >> |