1 |
implikace(lat.), v logice vztah, kdy z pravdivosti jednoho výroku plyne pravdivost druhého.
|
2 |
implikacepodmíněný výrok složený z podmínky nutné a podmínky dostačující “jestliže,pak”.
|
3 |
implikaceimplication
|
4 |
implikacevyplývání; podmínìný výrok typu jestlie pak, z toho plyne
|
5 |
implikacevøazení, zaøazení, vèlenìní do nìèeho
|
6 |
implikaceImplikace (z lat. implicatio, propletení, zahrnutí) znamená vztah vyplývání nebo zahrnutí. Skutečnost nebo výpověď A implikuje nějaké B pokud z A nutně vyplývá B, případně pokud je B v A už zahrnuto č [..]
|
<< imanentní | indukce >> |