(lat. utilis, užitečný), přesvědčení, že lidské jednání se ospravedlňuje užitečností a prospěšností.

Etické uèení spatøující mravnost pøedevším v užiteènosti, prospìšnosti jedince ostatním, protiklad deontologie. Pùvodnì snaha o zabezpeèení nejvyššího štìstí pro nejvìtší poèet lidí, postupn [..]

Stanovisko užitečnosti; princip zastávaný v etice, sociální filosofii a také ekonii a právu, který činí užitek a štěstí člověka mravním měřítkem lidského jednání, posuzuje tedy jednání nikoli podle smýšlení, nýbrž podle reálných důsledků.

Utilitarismus (z latinského utile, utilis, užitečný) je filosofický a etický směr, který za cíl a měřítko lidského jednání pokládá hledání blaha, prospěchu, užitku a naopak omezování utrpení a bolesti [..]