“Zádumčivý” je přídavné jméno označující člověka, který často dumá - tedy dlouze a usilovně přemýšlí. Je většinou tichý, ponořen do vlastních myšlenek, příliš se před ostatními neprojevuje. Nejde tedy jen o momentální stav nebo nepohodu - zádumčivý člověk je pohroužen sám do sebe dlouhodobě Svému okolí se jeví jako člověk melancholický - melancholie je označení pro stav zádumčivosti, který nemá zjevnou příčinu. Tím ji lze odlišit od smutku, která svůj důvod má (například rozchod s milovanou osobou, neúspěch u zkoušky nebo smrt blízkého člověka). Protože zádumčivý člověk nebývá příliš otevřený, lze těžko odhadnout, co se v něm odehrává - může být jen přemýšlivý, ale také trpět závažnými stavy úzkosti či deprese. V takovém případě může být zádumčivost projevem vážných problémů, k jejichž řešení je žádoucí vyhledat odbornou pomoct.