(řec. en, uvnitř, telos, cíl a echein, mít); od Aristotela název pro uskutečňování možností (energeia), zacílenost, směřování k cíli i pro dokonalost, cíl sám. Ve vitalismu síla, která řídí růst, vývoj a vznikání živých organismů.

Entelechie je filosofický pojem, kterým Aristotelés označuje vývoj a pohyb živých organismů i člověka k nějakému vnitřně danému cíli, k druhově specifické dokonalosti. Entelechií housenky je kukla a m [..]

tvoøivý životní princip; rozdíl mezi skuteèností a možností

("entelechy"): termín zavedl øecký filosof Aristoteles (384-322 pø. Kr.) pro oznaèení tìlesného tvaru a vyjadøující souèasnì i specifické zákony organického "povstávání a zanikání", pøièem¾ "du¹i" chá [..]