označení menšího kláštera, který nemá status opatství, případně kláštera, který je organizačně a právně závislý na „mateřském“ klášteře [vizte převor, opatství, probošt, proboštství]

lat. claudere — zavřít, clausura — uzavřený prostor; obytná budova pro členy konventu, část kláštera nepřístupná veřejnosti; též označení pro právní předpisy, které stanovují pravidla pro vztah řeholních osob k okolí v místě, kde společenství mnichů/mnišek žije [vizte klášter,konvent]

řec. basiliké stoá — královské sloupořadí, původně antická veřejná stavba; křesťanská liturgická (bohoslužebná) stavba (kostel) o lichém počtu lodí (1, 3, 5) se střední lodí převýšenou nad boční tak, že je přímo osvětlená okny. Nyní se tohoto označení používá i pro některé kostely jiné stavební [..]

prelátem zastávaný úřad, přeneseně také obydlí a reprezentační prostory preláta, např. představeného kláštera — opata; obydlí opata nebylo, s ohledem na nutnost jeho kontaktu s okolím, součástí klauzury [vizte klauzura, konvent]

lat. regula, soubor pravidel, jimiž se řídí život v jednotlivých klášteřích nebo řádech

lat. sacramenta; liturgické úkony, které věřícím zprostředkovávají Boží působení; naznačované (symbolické) jednání, které odkazuje k božské skutečnosti. V pojetí římskokatolické církve jde při tomto symbolickém jednání zároveň o uskutečňování komunikace mezi Bohem a člověkem, v níž je věří [..]

lat. abbatissa, z lat. abbas --- opat; odvozený termín, označující „matku představenou“ ženské řeholní (mnišské) komunity; zkomolením vzniklo i české slovo „jeptiška“, často (a nepřesně) užívané pro označení řeholnic obecně [vizte opat, mnich / mniška, řeholník / řeholnice]

lat. archiabbas / archiabbatia; čestné tituly představeného zvlášť významného kláštera a kláštera samotného, často jde o nejstarší klášter na daném území. V Čechách byly papežem Janem Pavlem II. tyto tituly uděleny opatu A. Opaskovi a břevnovskému klášteru r. 1993. [vizte opat, opatství]

vizte liturgie

lat. parochus, z řec. parochos — původně označení pro dodavatele zásob cestujícím úředníkům, státem placeného hostinského při státních silnicích; ten kdo má právo rozdělovat, udílet. V křesťanském významu kněz — duchovní správce stanoveného obvodu církevní správy — farnosti. Duchovní sp [..]