Vzájemný dotyk a prolínání vìtví stromù. Zápoj je podstatný znak pøi hodnocení pìstebního stavu porostu, nebo ovlivòuje energetický, svìtelný a látkový režim porostu a celého ekosystému. Zápoj se z pìstebního hlediska klasifikuje jako pøehoustlý, dokonalý, uvolnìný, doèasnì nebo trvale pøerušený. Rozlišuje se: zápoj horizontální – koruny zaujímají [..]

Soubor pùdních ekologických podmínek v prostoru dané lokality ve vztahu k urèitému rostlinnému druhu, populaci druhu nebo fytocenóze.

Postupný vývoj systémù od jednodušších forem ke složitìjším.

Prùsak srážkových vod pùdním profilem, je hlavním zdrojem podzemních vod. Velikost infiltrace závisí na propustnosti pùdy, na reliéfu terénu a rostlinném krytu pùdy.

Tvar zemského povrchu pøímo pøedurèující pomìr využívání pùdy pro zemìdìlství a lesnictví. Vzhledem k velké èlenitosti území ÈR má velký praktický význam. Dùležitý je vztah povrchového reliéfu krajiny s jeho vnitøní geologickou stavbou. Reliéf lze použít jako mìøítko pøi vymezování pøirozených krajin, jejichž celková geomorfologická povaha a detail [..]

Schopnost døeviny udržovat a obnovovat své životní funkce v mìnících se podmínkách životního prostøedí. Jde v podstatì o urèitou, zpravidla na ekofyziologickém základì stanovenou míru schopnosti stromu a pøenesenì porostu reagovat na negativní vlivy prostøedí (napø. vliv antropogenních imisí) a vyrovnávat se s nimi.

Kategorie pùdy (oblasti) s vysokými prùmìrnými teplotami a velmi nízkými srážkami, roste zde teplomilná a suchomilná vegetace.

Obrušování hornin pevnými èásticemi, jimž pohybovou energii dává zemská tíže, vítr, voda a led.

Zvìtralina horniny ležící na místì svého vzniku (in situ) a pøecházející plynule do podložní horniny. Vytváøí tzv. zbytkový (reziduální) zvìtralinový pl᚝, zejména na plošinách.

Herbicidní pøípravek urèený k hubení døevin, tj. keøù a stromù; nìkdy urèitý herbicid mùže mít za urèitých okolností a vzhledem k dávkování i úèinky arboricidní.