Vzájemný dotyk a prolínání vìtví stromù. Zápoj je podstatný znak pøi hodnocení pìstebního stavu porostu, nebo ovlivòuje energetický, svìtelný a látkový režim porostu a celého ekosystému. Zápoj se z pìstebního hlediska klasifikuje jako pøehoustlý, dokonalý, uvolnìný, doèasnì nebo trvale pøerušený. Rozlišuje se: zápoj horizontální – koruny zaujímají [..]

Tvar zemského povrchu pøímo pøedurèující pomìr využívání pùdy pro zemìdìlství a lesnictví. Vzhledem k velké èlenitosti území ÈR má velký praktický význam. Dùležitý je vztah povrchového reliéfu krajiny s jeho vnitøní geologickou stavbou. Reliéf lze použít jako mìøítko pøi vymezování pøirozených krajin, jejichž celková geomorfologická povaha a detail [..]

Dynamický cirkulaèní systém živých organismù a jejich abiotického prostøedí, s kolobìhem látek a tokem energie, schopný samostatné existence. Jde o základní, prostorovì vymezenou jednotku biosféry. Živou složku ekosystému tvoøí producenti, organismy, které vytváøejí biomasu a poutají tak energii, konzumenti, kteøí ji spotøebovávají a využívají, a o [..]

Jeden ze tøí znakù vertikální výstavby, znamená uspoøádání stromù do jednoho nebo více dílèích souborù, které mají výrazný vzájemný výškový odstup. V mírném pásu mùže mít les až ètyøi, v tropickém lese i šest etáží, které pøekrývají nebo prostupují porostní vrstvy. Etážovitost je zpùsobena buï nestejnovìkostí, nebo rozdílnou rùstovou dynamikou døev [..]

Nejspodnìjší vrstva nadložního humusu. Jde o organickou hmotu, u které již nelze stanovit její pùvod podle rostlinného druhu nebo orgánu rostliny, má zpravidla tmavì hnìdé zbarvení.Obsah popele u této vrstvy se pøedpokládá do 30 %.

Rostlina rostoucí jednotlivì, izolovanì, napø. osamìlý vzrostlý strom v bezlesé krajinì.