1 |
autonomieSamosprávnost jedince, skupiny èi území. V politice je souèástí unitárního státu, jako jen èásteènì podøízení celek s vysokým stupnìm samosprávy.
|
2 |
autonomiesamovolnost, spontánnost, schopnost některých živočichů odvrhnout při podráždění určitou část těla jako ochranný reflex.
|
3 |
autonomieAutonomie (z řec. autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dob [..]
|
4 |
autonomie(řec. autos, sám, a nomos, zákon), vlastnost osoby nebo společnosti, která si sama uděluje (dává) zákony, jimiž se řídí; svrchovanost, nezávislost.
|
5 |
autonomiefunkèní samostatnost, samospráva; svébytnost, nezávislost
|
<< atavismus | dekadence >> |