1 |
imanentní(lat. in-maneo, zůstávám uvnitř); to, co nepřesahuje, co je a zůstává uvnitř, nepřekračuje hranice.
|
2 |
imanentnínìèemu pøísluné, vnitøní, bytostnì vlastní
|
3 |
imanentníobsaený v nìèem, vyplývající z podstaty nìèeho, vlastní nìèemu
|
4 |
imanentníImanence (z latinského „in-manere“) označuje to, co nepřesahuje, nýbrž zůstává, trvá, je obsaženo uvnitř. Odtud (něčemu) imanentní znamená v něčem obsažené, zahrnuté. Opakem je transcendence (přesah, [..]
|
<< frustrace | indukce >> |