vyvolání, vyprovokování

(lat., řec. epagogé, vedení vzhůru), myšlenkový postup od jednotlivého a zvláštního k obecnému, zobecňování.

úvod, uvedení; úsudek směřující od jednotlivého k obecnému; vektorová veličina charakterizující elektrické, magnetické nebo elektromagnetické jevy vzniklé vložením látky do těchto polí; součást procesu vedoucího k diferenciaci buněk a tkání

Úsudek vyvozující z jednotlivých faktù obecná tvrzení, zjednodušenì opak dedukce. Jedna z mnoha metod poznání, z nichž žádná sama o sobì neposkytuje úplnou pravdu a všechny mu [..]

Myšlenkový postup, kdy se z jednotlivých případů dochází ke všeobecnějším závěrům. Indukční metoda je vědeckou metodou.

vyvozování závìrù z konkrétních dat, schopnost usuzovat ze zvláštní- ho na obecné (opak dedukce), èasto je velmi nesnadné oddìlit Thurstonovy faktory D (dedukce) a I (indukce), nebo se mnohdy sluèují ve faktor "obecného úsudku" (Raisonnment - R)

Slovo indukce (z lat. in-ducere, vyvozovat) má více významů: logická indukce – způsob úsudku od konkrétních případů k obecnému zákonu v logice vědecká indukce – metoda vyvozování přírodních zákonů neú [..]

Logická indukce (generalizace) je vyvození obecného závěru z dílčích poznatků. Platí-li pro předmět A1 určitá skutečnost B, pro předmět A2 také skutečnost B, pro n-tý předmět An také skutečnost B, pak [..]

vyvolání nìèeho nìjakou pøíèinou. Ve fyzice vyvolání elektrického napìtí pøi zmìnì magnetického pole, ve filozofii mušlenkový postup od speciálního k obecnému

zpùsob získávání nových poznatkù (obecnìji a pøesnìji zpùsob uvažování) zobecòováním specifické zkušenosti (zkušeností). Indukce nemusí vést k pravdivým závìrùm, jejím výsledkem ve vìdeckém zkoumání j [..]

induction