slovo subtilní je možné do hovorové češtiny přeložit jako „mající slabou, křehkou či drobnou konstrukci.“ Může se přitom jednat v případě člověka o tělesnou konstrukci (tělesnou stavbu, tj. subtilním se rozumí člověk zpravidla menšího vzrůstu a hubené postavy), ale též o konstrukci nějaké věci (např. jako subtilní brýle jsou označovány brýle s nenápadným rámem, kterých si třetí osoba ani nemusí všimnout).

V přeneseném slova smyslu může být přídavné jméno subtilní v českém jazyce dále používáno ve významu mající mírný podtext, lehce připomínající něco jiného, ale též z důvodu své nejasnosti složitě pochopitelný, uchopitelný nebo nesnadný na porozumění.

přídavné jméno uhrančivý je odvozeno od slovesa uhranout, resp. uhranutí. Uhranutí je výraz objevující se spíše ve staré češtině, ve které znamenalo přivodění něčeho zlého druhé osobě pouhým „křivým pohledem“. V minulosti byla tradičně v křesťansko-židovské kultuře schopnost uhranutí přisuzována čarodějnicím, černokněžníkům a různým démonům: ti pouhým dlouhým pohledem měli člověku, na kterého se takto dívali, způsobit nějaké neštěstí, přivodit smůlu či jej jinak očarovat.

V současné době se slovo uhrančivý v českém jazyce používá spíše ve významu „pronikavý“ či „okouzlující“, a to v pozitivním slova smyslu. Typickým příkladem použití slova uhrančivý je slovní spojení „uhrančivý pohled“, tj. pohled člověka s velmi výraznými (až magickými) rysy v obličeji na jinou osobu, či slovní spojení „uhrančivá tvář“.

slovo watanay odkazuje na název folkové písně Ho ho watanay, kterou složil český folkový zpěvák a hudební skladatel Pavel Lohonka, známý též pod svým uměleckým jménem Žalman. S ohledem na podtext skladby folkové písně Ho ho watanay – indiánská ukolébavka bývá též samotné slovo watanay kromě odkazu na tuto konkrétní píseň někdy zjednodušeně používáno ve smyslu ukolébavka, a to zejména pokud se jedná o zpěvnou melodii rytmicky připomínající písně starých severoamerických indiánů.

slovo submisivní je odvozeno od podstatného jména submisivita, které se do českého jazyka dostalo z latiny, a to konkrétně převzetím slovesa submiterre. Význam tohoto slova lze do češtiny přeložit jako podřídit se, poddat se, podvolit se, ale též lidově řečeno ohnout hřbet. V totožném významu je v českém jazyce používáno i slovo submisivní, zpravidla ve spojitosti s lidskou povahou. Jako submisivní je označován takový člověk, který se zpravidla navzdory svým vlastním postojům podvolí názorům, preferencím či aktům jiné osoby. Jedná se o charakterovou lidskou vlastnost, která je protikladem dominance, resp. dominantnímu jednání. Zatímco dominantní člověk z přirozenosti své povahy rád určuje, co a jak se bude dělat, submisivní člověk naopak přirozeně naslouchá a vyčkává pokynů, kterými se následně řídí.

přídavné jméno sentimentální označuje spojitost se sentimentem. Slovo sentiment pochází z latinského výrazu sentimentum, označujícího pocity, cítění, emocionální pohnutí mysli, apod. Přeloženo do hovorové češtiny tedy slovo sentimentální znamená citlivý, citový, ale též přecitlivělý. V závislosti na kontextu může mít slovo sentimentální jak pozitivní, tak negativní citové zabarvení.

V českém jazyce se lze se slovem sentimentální setkat jak v knižní češtině, tak v hovorové češtině, zejména ve slovním spojení se slovem nálada, tj. sentimentální nálada jakožto stav lidské mysli, kdy je člověk ovlivněn svými pocity a city, resp. může mít až sklony k melancholismu a v této souvislosti přemýšlivosti.

přídavné jméno uvědomělý je odvozeno od slovesa uvědomovat si, tj. být si něčeho vědom. Jako uvědomělý je zpravidla označován člověk svědomitý, řádně si plnící své povinnosti, který své povinnosti dokonce plní nad rámec, nebo který má k nějaké záležitosti či problému proaktivní přístup.

Jako příklad použití slova uvědomělý v českém jazyce lze uvést slovní spojení „uvědomělý občan“ – tj. takový občan, který např. v nějaké krizové situaci zachoval chladnou hlavu a zavolal policii či zdravotní záchrannou službu, resp. takový občan, který řádně plní své občanské povinnosti (zejména chodí volit, v případě potřeby brání svoji vlast apod.).

Slovo výhradně je odvozeno od podstatného jména výhrada, znamenajícího výlučné právo či oprávnění určité osoby oproti osobám jiným, neboli výsadu či privilegium. Například ve středověku bylo výhradou krále rozhodovat o životě a smrti svých poddaných. V obdobném slova smyslu je slovo výhradně používáno též v současné době. Synonymem slova výhradně je například výlučně, pouze, jedině nebo jenom.

Příkladem použití slova výhradně v českém jazyce může být věta „Tento lék je určen výhradně těhotným a kojícím ženám,“ jehož význam je možné přeložit jako „Tento lék mohou používat pouze těhotné a kojící ženy.“

slovo youtube je zkratkou označující internetové stránky www.youtube.com. Jedná se o zábavní portál, resp. internetové stránky, na kterých uživatelé mohou sdílet svá videa, hudební klipy, hudbu apod. s ostatními uživateli z celého světa. Z pohledu návštěvníků se naopak jedná o možnost shlédnout v drtivé většině případů zdarma (byť za cenu zobrazované reklamy) na předmětných internetových stránkách jinými uživateli nahraný zábavní obsah. S ohledem na snadnou dostupnost se jedná o oblíbený zdroj hudby a videí především mezi příslušníky mladší generace. Postupem času název předmětných internetových stránek natolik zevšedněl, že se tato služba sdílených videí mezi lidmi označuje zkráceně pouze jako „youtube“.

Slovo validní pochází z latiny, a to konkrétně ze slova validus, označující něco zdravého, pořádného nebo silného. V obdobném významu je slovo validní používáno též v českém jazyce, kdy se však význam slova validní více blíží pojmům platný, řádný, ověřený nebo prověřený.

Slovo validní je knižní výraz, používaný převážně v odborných kruzích. Např. v právu je slovem validní označováno takové právní jednání, které nemá žádné nedostatky, tj. je platné (např. validní smlouva či validní podpis). Navzdory tomu je možné se slovem validní setkat i v běžné řeči, např. ve spojitosti s jízdním dokladem: validní jízdenka je řádně zakoupená a označená jízdenka.

české slovo tristní je odvozeno z latinského slova tristis, znamenajícího v překladu smutek, zármutek, žal nebo melancholický stav mysli. V obdobném významu je přídavné jméno tristní používáno i v českém jazyce, byť se jeho význam spíše více blíží slovům ubohý či marný (nicméně stále ve spojitosti s nějakou smutnou událostí nebo skutečností).

Jako příklad použití slova tristní v českém jazyce je možné zmínit například větu „Zápasová bilance Hradce Králové, jedenáct zápasů – jedenáct porážek, je opravdu tristní“, přičemž tuto větu lze do hovorové češtiny přeložit jako „Zápasová bilance Hradce Králové, jedenáct zápasů – jedenáct porážek, je opravdu smutná / ubohá“.