geomorfologický výšinný (či skalní) útvar

balkon větších rozměrů, vysazený v šíři několika okenních os

střešní větrací otvor, někdy uzavřený dekorativním štítem

masivní, až několik metrů tlustá zed, poskytující na nejexponovanější straně pevnosti pasivní ochranu před nepřátelskou dělostřelbou; někdy též sloužila jako palebné stanoviště děl umístěných v koruně či dělové komoře v šíři zdi.

architektonický, původně obranný prvek (krytý balkon) pravoúhlého, polygonálního, trojbokého či válcového půdorysu, vysunutý z líce stavby na krakorcích, konzolách či noze. Rozšiřoval obytný prostor, tvořil závěr kaple či obsahoval prevet, případně plnil funkci vertikálního členění vnější fasády stavby i v rozsahu více pater [..]

vzývání, uctívání

ženská část dvora, v hradní (zámecké) architektuře též objekt vyhrazený ženským obyvatelkám sídla

plocha vymezená nadpražím portálu nebo okna a archivoltou, často prostor pro periférní výzdobu

stavba určená k přezimování teplomilných roztlin pomerančotzuků, citronovníků, atd. (viz název), součást francouzské zahrady

volné prostranství mezi patou hradební zdi a hranou příkopu, případně parkánovou zdí, nižší než vlastní hradba, jež tuto hranu sleduje.