masivní, až několik metrů tlustá zed, poskytující na nejexponovanější straně pevnosti pasivní ochranu před nepřátelskou dělostřelbou; někdy též sloužila jako palebné stanoviště děl umístěných v koruně či dělové komoře v šíři zdi.
architektonický, původně obranný prvek (krytý balkon) pravoúhlého, polygonálního, trojbokého či válcového půdorysu, vysunutý z líce stavby na krakorcích, konzolách či noze. Rozšiřoval obytný prostor, tvořil závěr kaple či obsahoval prevet, případně plnil funkci vertikálního členění vnější fasády stavby i v rozsahu více pater [..]