Nauka/obor tázající se po smyslu, poznání světa, jeho zákonitostí a existenci člověka v něm, případně i toho, co nás přesahuje (metafyzika).

základní pojetí vývojových zákonitostí v určité oblasti poznání | *

Nauka o smyslu, poznání světa a jeho zákonitostech. Dále existenci člověka ve světě nebo co přesahuje (metafyzika).

Jedná se o akademickou disciplínu, jejímž úkolem je pomocí argumentace a diskuze najít smysl života a pochopení širšího smyslu světa. Důležité je i místo člověka v něm a racionální zkoumání sebe sama.

Filozofie nebo filosofie označuje studii elementárních či obecných problémů, většinou ve spojení s realitou, existencí, věděním či hodnotami. Není to pouze akademická disciplína, zaobírá se širokým okruhem témat, navíc volnějšími metodami.

Filozofie je akademická disciplína, která soustavně zkoumá všechno, co člověka obklopuje. Snaží se o dosažení pravdy o fungování světa.
Historicky (v antickém Římě) byla filozofie synonymem pro vědu a zahrnovala veškeré obory lidského zkoumání.

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání [..]

Filozofie (z řeckého „filein“ = mít rád, toužit po něčem a „sofía“ = moudrost) je racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně toho, co je přesahuje. Filozofie není jen akademická disciplína, ale také způsob dobrého života plného poznání, reflexe a racionální argumentace a diskuze. Nejznámějším a nejcitovanějším filozofem byl řecký Platón, který žil na přelomu 4. a 3. století před naším letopočtem. Filozofie se liší od moderních věd tím, že její výsledky či výstupy nelze kvantifikovat, ale je nutné si je obhájit a vysvětlit. Ve filozofii tedy nemůže být v podstatě nic špatně, je třeba se ale stále ptát a bádat, zda je to opravdu tak a proč.

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání [..]

Nejvyšší stupeò zobecnìní skuteènosti, hledání nejobecnìjších zákonitostí vývoje pøírody, spoleènosti a myšlení, zkoumání svìta jako celku. Vznikla s rozvojem poznán� [..]

tázání se po základech, smyslu, poznání svìta a po místì èlovìka v nìm