Odvozeno z latinského slovesa „innovare“ neboli obnovovat. Efekt inovací vidíme v účincích jejich zavedení do procesu a z výsledků potom můžeme odvodit, zda účinky inovací byly efektivní. Pojem inovace se v minulosti využíval především v ekonomické sféře a o jeho zavedení se zasloužil americký ekonom Josef Alois Schumpeter pocházející z Čech. Dříve bylo zavádění inovací chápáno negativně, v dnešní době jsou ale inovace neoddělitelnou součástí naší společnosti a dokazují ochotu riskovat podle předem promyšleného plánu. K největšímu rozvoji inovací došlo na přelomu 19. a 20. století během vědecko-technické revoluce. Mezi negativní inovace řadíme například vynalezení atomové bomby. Dnešní význam inovací je chápán především jako cesta jak získat konkurenční výhodu.

Vysvětlit význam slova agilní je těžký oříšek. Agilní můžeme popsat vyjádřením synonym či vysvětlením situace. Agilní je jinými slovy dynamický, flexibilní, rychlý, mít schopnost reagovat na změnu, umění komunikovat se zákazníkem, ptát se po jeho potřebách, pracovat jen na tom co přináší hodnotu, neustále se učit a zlepšovat atd. V dnešní době se každá organizace snaží být agilní za účelem dosažení zisku a konkurenční výhody. Tzv. agilní přístup je takovou metodou vývoje softwaru, která je založena na neustálém iterativním a inkrementálním vývoji. Opakem je tzv. vodopádový model.

Učení jsou veškeré behaviorální a mentální změny vznikající na základě interakce s okolím. Učení probíhá bezděčně (život) neformálně (rodina, společnost) či záměrně (škola) většinou se ale jedná o kombinaci výše zmíněných. V procesu učení je člověk obohacován získáváním a předáváním zkušeností návyků, dovedností, hodnot a znalostí. Učením se u lidí, ale i živočichů, rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a chování. Učení je tak na jedné straně součástí individuálního dospívání jedince, výchovy a vzdělávání, na druhé straně reprodukce kultury. Učením se zabývá hned několik věd: psychologie, pedagogika, antropologie atd. Člověk se nejvíce naučí v prvních třech letech svého života.

Smajlíkem, jinými slovy emotikony (převzato z angličtiny „emoticon“) rozumíme obrázek stylizovaný do výrazu lidské tváře, který lze zapsat pomocí běžných znaků na klávesnici a pro správné zobrazení si jej musíme představit pootočené o 90 stupňů doprava. V dnešní době neustálé elektronické komunikace počet smajlíků stále narůstá. Využití smajlíků je široké, mohou vyjadřovat pozitivní i negativní pocity v průběhu chatování. Smajlík vytvořil výtvarník Harvey Ball v roce 1963 v rámci kampaně pro jednu pojišťovací společnost, která měla za úkol podpořit pracovní morálku zaměstnanců. Za předchůdce smajlíků můžeme považovat také X a O jako znaky polibků v dopisech Winstona Churchilla jeho ženě.

Zkratka r.i.p převzatá z anglického slovního spojení „rest in peace“ či z latinského „requiescat in pace“ a v češtině znamená „Odpočívej v pokoji“. Používá se při křesťanských pohřbech a na náhrobcích jako přání zesnulému, aby jeho duše nalezla klid v posmrtném životě. Tato fráze byla nalezena také v jednom judaistickém latinském písmu pocházejícím z roku 689. V dnešní době se začala tato zkratka chybně užívat jako vyjádření smutku, že daná osoba zemřela. Nápisy r.i.p také vidíváme v rámci oslav na Halloweena 31. října, tedy před slovanským dnem svatých.

Geometrické obrazce, které se skládají ze dvou úseček, které svírají pravý úhel. Existuje několik vysvětlení tvaru kříže například rozdělení světa na čtyři elementy/světové strany, či propojení božského (vertikální úsečka) a světského světa (horizontální úsečka). Kříže jsou jedny z nejznámějších a nejstarších symbolů, které jsou využívány v několika náboženstvích. Ježíš Kristus byl popraven na kříži a křesťanství poté v 5. až 6. století převzalo kříž za symbol křesťanství. Kříž také připomínal nástroj, kterým byl v minulosti rozděláván oheň. Křížů existuje několik druhů: řecký (+) ondřejský (x), Kříž sv. Antonína (T) atd. Kříže se objevují na velkém počtu státních vlajek (Finsko, Řecko, Jamajka, Slovensko atd.).

Slovo genetika vzniklo z řeckého „gennaó“ neboli plodím, rodím. Genetika je biologická věda, která zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů a její příčiny. Gen, jako základ slova genetiky, označuje jednotku dědičné informace. Za zakladatele klasické genetiky je považován brněnský augustiniánský mnich a středoškolský profesor Johann Gregor Mendel, který se v 2. pol. 19. století zabýval hybridizačními pokusy u rostlin, nejčastěji u hrachu a pokusy prováděl na zahradě kláštera. Struktura DNA byla objevena v roce 1953 dvěma mladými vědci: Watsonem a Crickem, kteří vycházeli z poznatků předchozích experimentů jiných vědců. V dnešní době nacházíme význam genetiky například v zemědělství při šlechtění nových odrůd rostlin a v chovu zvířat. Genetické testy jsou důležitou součástí také dnešní kriminalistiky například při usvědčování zločinců.

Wellness znamená cestu k dobrému zdravotnímu stavu, tedy k souladu mysli, duše a těla. Cílem je, aby se člověk cítil dobře, tedy stav, který by měl plynout z duševní, fyzické, okolní a sociální pohody. Wellness pobyt, na rozdíl od lázeňského, má předcházet zdravotním komplikacím. Některé wellness programy se zaměřují na to, jak se cítit lépe a energičtěji. Další se zabývají přesnějšími cíli jako je přestat kouřit nebo hubnutí. Do wellness můžeme zahrnout i zdravé stravování. Mezi wellness kúry řadíme například bazén s masážními tryskami, masáže, sauny a páry, solné jeskyně či fitness.

Uhlí je hnědá, hnědo-černá, nebo černá hořlavá hornina, která byla objevena Číňany před třemi tisíci lety pravděpodobně na svazích či na březích řek. V dnešní době se uhlí získává dolováním z povrchových nebo hlubinných dolů a používá se jako palivo při spalování v tepelných elektrárnách. Asi 40 % tepla je vyráběno spalováním uhlí. Uhlí se skládá z uhlíku, vodíku a kyslíku a dalších chemických prvků. Uhlí vzniklo ze dřeva, které bylo uloženo ve vodním prostředí, kde nízká hladina kyslíku bránila kompletnímu rozkladu a hnití.

Rčení je krátký útvar lidové slovesnosti a fantazie, vyjadřující životní zkušenost a má za úkol oživit jazykový projev. Například „utáhnout na vařený nudli“ = lehce oklamat, „koupit za pět prstů“ = ukrást, „postavené na hlavu“ = přesně opačně, než je normální. Rčení je úzce spojeno s dalšími jazykovými útvary jako jsou úsloví či pořekadla. Rčení lze volně časovat na rozdíl od pořekadla a úsloví tvoří jakýsi přechodný typ mezi pořekadlem a rčením. Rčením rozumíme ustálené slovní spojení, které vystihuje typickou situaci a s humorem ji okomentovává. Může stát samostatně, ale v mluveném kontextu se zapojuje do větné stavby.