přídavné jméno uhrančivý je odvozeno od slovesa uhranout, resp. uhranutí. Uhranutí je výraz objevující se spíše ve staré češtině, ve které znamenalo přivodění něčeho zlého druhé osobě pouhým „křivým pohledem“. V minulosti byla tradičně v křesťansko-židovské kultuře schopnost uhranutí přisuzována čarodějnicím, černokněžníkům a různým démonům: ti pouhým dlouhým pohledem měli člověku, na kterého se takto dívali, způsobit nějaké neštěstí, přivodit smůlu či jej jinak očarovat.

V současné době se slovo uhrančivý v českém jazyce používá spíše ve významu „pronikavý“ či „okouzlující“, a to v pozitivním slova smyslu. Typickým příkladem použití slova uhrančivý je slovní spojení „uhrančivý pohled“, tj. pohled člověka s velmi výraznými (až magickými) rysy v obličeji na jinou osobu, či slovní spojení „uhrančivá tvář“.