Expresivní vulgární výraz pro ženský pohlavní orgán, spisovně zvaný “ohanbí”. V minulosti se tak říkalo dívce, která ráda parádila, fintila a hodně si o sobě myslela. Výraz tak může být odvozen od slova frča. Tak se na Moravě říkalo součásti ženského kroje (kotouč z pentlí). Má se tedy za to, že těm dívkám, které to s ozdobami přeháněly, se na základě jejich fintivosti říkalo právě frnda. “Frnditi se” také dříve znamenalo “fintit se”.Coby výraz pro pohlavní orgán se frnda začala používat po záměně části za celek (synekdocha). Často toto slovo používají děti, když se učí pojmenovávat přirození (jinak také “pipinka/buchtička/kačena, aj.”). Dále byl frnda jiný název pro knoflík.

Termín označující proces hodnocení a posuzování kvality, případně hodnoty či důležitosti. Může být prováděna například evaluace zaměstnanců, při které se zohledňuje jejich docházka, schopnost a výkonnosti, nebo výzkum, jehož cílem je evaluovat efektivitu tréninkového programu. Základem správné evaluace je důkladný sběr dat a jejich následná odborná a pečlivá analýza, aby bylo případně možné přijmout na základě jejích výsledků konkrétní opatření (například rozhodnout, které zaměstnance propustit při nutnosti snižování stavů nebo zapracovat na slabinách tréninkového programu). Důležité je proto zajistit nestranné zhodnocení sebraných dat a věcné posouzení váhy poskytnutých informací. Existuje několik evaluačních metod a technik, mezi ty nejběžnější patří dotazníkové šetření, pozorování nebo kvalitativní analýza.

Ergo je latinský výraz pro “tedy/tudíž”. Používá se ale v původní podobě i v češtině, a to hlavně pokud chceme uvést tvrzení, ve kterém zmiňujeme něco, co je výsledkem nebo logickým vyústění toho, co jsme právě řekli. Známý je výrok, který vyřkl filozof René Descartes “Cogito ergo sum” (Myslím, tedy jsem). Výrok se stal základem novověkého myšlení, která se snažilo vymanit ze závislosti na autoritách. Descartesův výrok totiž dodával sebedůvěru samotnému mysliteli tvrzením, že i kdybychom připustili, že veškeré pochybnosti skeptiků jsou oprávněné, tak lze přece jen jednu věc vždy říci s jistotou a bez ohledu na vnější autoritu, od které je třeba vyžádat zaručení pravdivosti: jakmile totiž zmíněou větu vyslovíme, je vždy pravdivá.

Přídavné jméno používané často při charakteristice beletrie a označující výpravnou literaturu. Epické dílo může být buď prozaické nebo veršované, v každém případě je ale založené na příběhu a má dějovou linii. Události jsou popsané v logickém časovém sledu. Opakem epiky je lyrika, která narozdíl od epického díla nemá dějové schéma. Výraz je rozšířen i mezi mladými lidmi: když je něco v hovorovém slangu “epický”, tak je to skvělé, úžasné, legendární nebo cool. Lze se také setkat se souslovím “epické selhání” (častěji ale v anglickém originále “epic fail”), které se často objevuje v názvech populárních youtube videí, kde jsou zachycení lidé a jejich selhání a vtipné nehody, kterým ale zpočátko nic nenasvědčovalo (například gymnastka předvádějící bezchybnou sestavu, která ale nakoec spadn mezi diváky).

Přídavné jméno označující závěry ověřené zkušeností a založené spíše na pozorování než na logice a čisté teorii. V praxi je empirický výzkum takový, který ověřuje hypotézy a doměnky mající základ v teoretických tezích. Ověřování zahrnuje několik fází: nejprve je třeba formulovat výzkumný problém a nastudovat příslušnou literaturu. Na základě načerpaných informací výzkumník stanoví výzkumné hypotézy, jejichž pravdivost bude ověřovat. Poté vytvoří výzkumný plán a sbírá potřebná data, která následně zanalyzuje. Existuje několik metod sběru dat, tu konkrétní nebo jejich kombinaci volí výzkumník na základě potřeb řešení daného problému. Patří mezi ně třeba dotazování (rozhovor, dotazník), experiment nebo pozorování. Slovo empirický pochází z řeckého “empeiriea” (zkušenost).

Echo je ozvěna, tedy zvuk, který slyšíme poté, co se odrazil od povrchu jako jsou stěny, útesy nebo skály. Zaznívá tedy na rozlehlých prázdných místech ohraničených vhodnou překážkou, která takový akustický jev umožňuje. Ozvěnu vnímáme proto, že je k tomu lidské ucho uzpůsobené - dokáže totiž rozlišit zvuk od zdroje od zvuku odraženého, který se zpožděním zachytíme a to přestože prodleva je jen desetina sekundy. V přeneseném slova smyslu se s výrazem echo lze setkat i v oblasti IT: tam označuje speciální techniku testování počítačových sítí, při které jsou pakety odeslány na vzdálený uzel a ten je musí ihned odeslat zpět. Ozvěna tedy nemusí být jen zvuková. Lze se také setkat s hovorovým obratem “Dej mi echo.” Ten se používá pokud se s někým domlouváme například na schůzce a žádáme ho, aby nám dal jště vědět jestli/kdy/kde se sejdeme.

Cringe je anglické sloveso, které lze přeložit jako “cítit se nadmíru trapně/neskutečně se za někoho stydět”. Většinou přitom nezůstává jen u pocitu, ale dotyčný to dává najevo i řečí těla (grimasou nebo postojem). Je to přesně ta situace, kdy by se člověk nejraději propadl do země, hlavně aby nebyl tam, kde se trapná podívaná odehrává. Znamená ale také “krčit se/stáhnout se/ošívat se” ze strachu před něčím, anebo se také před někým servilně “plazit”, protože z něj máme strach a nemáme odvahu se mu postavit. Existuje také výraz “cringe komedie”, která označuje specifický žánr, jehož cílem je přimět diváky, aby se cítili nepříjemně místo toho, aby je podívaná pobavila.

Charakteristika osob, věcí či dějů je jejich popis zahrnující vlastnosti vnější a případně i vnitřní. Zároveň ale tento termín může označovat vlastnost či vlastnosti, které jsou pro konkrétní předmět nebo člověka typické a odlišuje se jimi od ostatních (například “Hercule Poirot a jeho charakteristický knír”). Charakteristika je také slohovým útvarem, ve kterém má autor za úkol zachytit vlastnosti druhé osoby. Rozlišujeme charakteristiku vnější/vnitří (popisující vnější vzhled a podobu/vnitřní vlastnosti) a přímou/nepřimou (vlastnosti jsou vyjádřeny přímou/vlastnosti jsou opsány přirovnáním nebo příkladem konrkténí činnosti, která vlastnost dokládá). Charakteristika se používá i v matematice: charakteristika okruhu R je nejmenším počtem sečtení jednotkového prvku, který je potřeba k získání nultého prvku.

Jde o podstatné jméno, které má zpravidla dva významy. Často se používá pro označení dětského hudebního a dramatického představení, které se koná ve školkách, školách či volnočasových zařízeních například u příležitosti svátku svatého Mikuláše či Vánoc mnohdy za účasti rodičů a dalších příbuzných. Besídka je ale také označením pro menší stavbu na zahradě určenou pro odpočinek - altán či pergolu, které se používá třeba pro různé rodinné sešlosti a zahradní slavnosti. Obecně jde o zdrobnělinu slova “beseda”, což je výraz pro přátelskou sešlost a popovídání, které se nese v uvolněném duchu. Zhruba v 19.století se tak začaly označovat zábavy doprovázené kulturním programem. Část slova (“seď”) má v praslovanštině společný původ se slovem “sedět”. Protože právě při besedování, povídání se sedí, odtud patrně i označení pro zahradní altán nebo podobné posezení u domu.

Bae (čti bej) je označení pro blízkou milovanou osobu, zpravidla partnera či partnerku ale třeba i dobrou kamarádku nebo kamaráda. Je to moderní slovo, které se začalo rozšiřovat až počátkem 21.století zejména mezi teenagery. Jde o zkrácenou verzi anglického babe/baby (zlato), ale vykládá se i jako zkratka označení “Before Anyone Else” (před všemi ostatními), které podtrhuje výlučnost a blízkost osob, které tak mluvčí označuje. V rozšířeném slova smyslu se používá pro věci, které jsou skvělé nebo “cool”. Nelze ho do češtiny doslovně přeložit a je nesklonné, používá se ale v původní podobě zejména v psané internetové komunikaci (na chatu a sociálních sítích).

Přídavné jméno označující člověka člověka aktivního, činorodého, či čilého. Vychází z latinského “agilis” (jednat) a francouzského “agile” (hbitý). Tento termín ale nachází uplatnění i v oblasti projektového managementu nebo třeba IT. Agilní řízení projektu je tak takový přístup, který lze charakterizovat schopností rychlé reakce na změny a nové situace. Vyznačuje se také kreativním přístupem a přizpůsobivostí. Agilita je v takovém případě tedy z velké části dána spíše přístupem stran, které se na projektu podílejí než speciální metodikou. Narozdíl od konvenčního přístupu ale většinou chybí přesné popsání výsledného produktu, takže agilní přístup se uplatňuje obvykle tam, kde podklady od zadavetele nejsou dostačující pro odhadnutí časových a finančních náladů nebo přesné podklady chybí proto, že jde o inovativní projekt.

Ad hoc (čti ad hok) je obrat původem z latiny, který označuje aktivitu či organizaci uskutečněnou či zformovanou jen z toho důvodu, že to vyžadovala konkrétní situace. Nejde tedy o dopředu plánovanou záležitost, ale o akci konanou jen za určitým účelem. V doslovném překladu toto sousloví znamená “k tomu”, běžně se překládá jako “jen pro tento případ/k tomuto účelu”. Ad hoc je termín, který se používá v mnoha různých oborech: ekonomice, IT, filozofii, atd. Například v matematice může ad hoc označovat třeba vzorec aplikovatelný jen pro konkrétní použití, který nemá všeobecnou platnost. V oblasti marketingu je “ad hoc výzkum” takový, který se zadává na vyžádání třeba v případech, kdy je nutné získat názory veřejnosti v co nejkratším čase. Mohou se tak také označovat materiály použitelné jednorázově - brožury či reklamní nosiče.

slovo qashqai odkazuje na model automobilového vozidla vyráběného japonskou automobilkou Nissan. Jedná se o SUV (anglická zkratka pro sport utility vehicle, tj. v překladu sportovní užitkové vozidlo) vyšší střední třídy. S ohledem na rozšířenost a oblíbenost předmětného modelu bývá zjednodušeně slovem qashqai označováno jakékoliv podobné vozidlo stejné třídy, připomínající právě Nissan Qashqai (dříve lidově též obdobně používaný výraz "džíp" nebo též v anglické verzi "jeep" - podle stejnojmenné americké automobilky).

slovo watanay odkazuje na název folkové písně Ho ho watanay, kterou složil český folkový zpěvák a hudební skladatel Pavel Lohonka, známý též pod svým uměleckým jménem Žalman. S ohledem na podtext skladby folkové písně Ho ho watanay – indiánská ukolébavka bývá též samotné slovo watanay kromě odkazu na tuto konkrétní píseň někdy zjednodušeně používáno ve smyslu ukolébavka, a to zejména pokud se jedná o zpěvnou melodii rytmicky připomínající písně starých severoamerických indiánů.

slovo youtube je zkratkou označující internetové stránky www.youtube.com. Jedná se o zábavní portál, resp. internetové stránky, na kterých uživatelé mohou sdílet svá videa, hudební klipy, hudbu apod. s ostatními uživateli z celého světa. Z pohledu návštěvníků se naopak jedná o možnost shlédnout v drtivé většině případů zdarma (byť za cenu zobrazované reklamy) na předmětných internetových stránkách jinými uživateli nahraný zábavní obsah. S ohledem na snadnou dostupnost se jedná o oblíbený zdroj hudby a videí především mezi příslušníky mladší generace. Postupem času název předmětných internetových stránek natolik zevšedněl, že se tato služba sdílených videí mezi lidmi označuje zkráceně pouze jako „youtube“.

slovo workshop bylo do českého jazyka z angličtiny, ve které je spojeninou dvou slov: work, tj. práce a shop, tj. obchod, přičemž se v původním významu používá ve smyslu dílna. V přeneseném významu v současné době workshop v angličtině označuje vzdělávací či jiný seminář, jehož princip je založen na principu přítomnosti lektora a vyšší míry zapojení účastníků workshopu. Ve stejném významu je slovo workshop používáno též v českém jazyce, tj. jako seminář s ohledem na zapojení účastníků zacílený na rozvoj praktických znalostí a dovedností.

Jako příklad použití slova workshop v českém jazyce je možné uvést pravděpodobně nejčastěji se vyskytující se slovní spojení „vzdělávací workshop.“

slovo wifi neboli též wi-fi nebo WiFi pochází z anglického jazyka, když se jedná o označení způsobu bezdrátové komunikace mezi jednotlivými technologickými zařízeními, tj. nikoliv prostřednictvím kabelů. Zařízení jsou mezi sebou spojena v tzv. bezdrátové sítě, přičemž mezi sebou komunikují v určitých frekvencích. V současné době je síť WiFi používána ke sdílení připojení k síti internet, kdy router v místní LAN síti vysílá signály, které jsou v zařízení (mobilním telefonu, tabletu) zachycovány síťovým adaptérem. Navzdory obecnému přesvědčení není slovo Wifi zkratkou, ale zcela nově vytvořeným slovem.

V českém jazyce se lze kromě slova wifi setkat též s tvarem „wifina“, který však není spisovný.

Slovo výhradně je odvozeno od podstatného jména výhrada, znamenajícího výlučné právo či oprávnění určité osoby oproti osobám jiným, neboli výsadu či privilegium. Například ve středověku bylo výhradou krále rozhodovat o životě a smrti svých poddaných. V obdobném slova smyslu je slovo výhradně používáno též v současné době. Synonymem slova výhradně je například výlučně, pouze, jedině nebo jenom.

Příkladem použití slova výhradně v českém jazyce může být věta „Tento lék je určen výhradně těhotným a kojícím ženám,“ jehož význam je možné přeložit jako „Tento lék mohou používat pouze těhotné a kojící ženy.“

Podstatné jméno pomnožné vinice označuje místo nebo území, na kterém je pěstována vinná réva za účelem pozdější sklizně a výroby vína, vinných produktů, konzumace hroznového vína či jiného využití. Jedná se o prostorově a funkčně vymezené hospodářské území, na kterém hospodář – vinař, provádí zemědělskou činnost, tj. pěstování vinné révy.

Umístění vinic historicky dalo vzniknout i některým místním názvům. Například název pražské čtvrti Vinohrady je odvozen právě od vinic, které se na dnešním území této lokality dříve nacházely. V současné době se lze s vinicemi na území České republiky nejčastěji setkat na území jižní Moravy.

Slovo validní pochází z latiny, a to konkrétně ze slova validus, označující něco zdravého, pořádného nebo silného. V obdobném významu je slovo validní používáno též v českém jazyce, kdy se však význam slova validní více blíží pojmům platný, řádný, ověřený nebo prověřený.

Slovo validní je knižní výraz, používaný převážně v odborných kruzích. Např. v právu je slovem validní označováno takové právní jednání, které nemá žádné nedostatky, tj. je platné (např. validní smlouva či validní podpis). Navzdory tomu je možné se slovem validní setkat i v běžné řeči, např. ve spojitosti s jízdním dokladem: validní jízdenka je řádně zakoupená a označená jízdenka.

přídavné jméno uvědomělý je odvozeno od slovesa uvědomovat si, tj. být si něčeho vědom. Jako uvědomělý je zpravidla označován člověk svědomitý, řádně si plnící své povinnosti, který své povinnosti dokonce plní nad rámec, nebo který má k nějaké záležitosti či problému proaktivní přístup.

Jako příklad použití slova uvědomělý v českém jazyce lze uvést slovní spojení „uvědomělý občan“ – tj. takový občan, který např. v nějaké krizové situaci zachoval chladnou hlavu a zavolal policii či zdravotní záchrannou službu, resp. takový občan, který řádně plní své občanské povinnosti (zejména chodí volit, v případě potřeby brání svoji vlast apod.).

přídavné jméno uhrančivý je odvozeno od slovesa uhranout, resp. uhranutí. Uhranutí je výraz objevující se spíše ve staré češtině, ve které znamenalo přivodění něčeho zlého druhé osobě pouhým „křivým pohledem“. V minulosti byla tradičně v křesťansko-židovské kultuře schopnost uhranutí přisuzována čarodějnicím, černokněžníkům a různým démonům: ti pouhým dlouhým pohledem měli člověku, na kterého se takto dívali, způsobit nějaké neštěstí, přivodit smůlu či jej jinak očarovat.

V současné době se slovo uhrančivý v českém jazyce používá spíše ve významu „pronikavý“ či „okouzlující“, a to v pozitivním slova smyslu. Typickým příkladem použití slova uhrančivý je slovní spojení „uhrančivý pohled“, tj. pohled člověka s velmi výraznými (až magickými) rysy v obličeji na jinou osobu, či slovní spojení „uhrančivá tvář“.

české slovo tristní je odvozeno z latinského slova tristis, znamenajícího v překladu smutek, zármutek, žal nebo melancholický stav mysli. V obdobném významu je přídavné jméno tristní používáno i v českém jazyce, byť se jeho význam spíše více blíží slovům ubohý či marný (nicméně stále ve spojitosti s nějakou smutnou událostí nebo skutečností).

Jako příklad použití slova tristní v českém jazyce je možné zmínit například větu „Zápasová bilance Hradce Králové, jedenáct zápasů – jedenáct porážek, je opravdu tristní“, přičemž tuto větu lze do hovorové češtiny přeložit jako „Zápasová bilance Hradce Králové, jedenáct zápasů – jedenáct porážek, je opravdu smutná / ubohá“.

slovo subtilní je možné do hovorové češtiny přeložit jako „mající slabou, křehkou či drobnou konstrukci.“ Může se přitom jednat v případě člověka o tělesnou konstrukci (tělesnou stavbu, tj. subtilním se rozumí člověk zpravidla menšího vzrůstu a hubené postavy), ale též o konstrukci nějaké věci (např. jako subtilní brýle jsou označovány brýle s nenápadným rámem, kterých si třetí osoba ani nemusí všimnout).

V přeneseném slova smyslu může být přídavné jméno subtilní v českém jazyce dále používáno ve významu mající mírný podtext, lehce připomínající něco jiného, ale též z důvodu své nejasnosti složitě pochopitelný, uchopitelný nebo nesnadný na porozumění.

slovo submisivní je odvozeno od podstatného jména submisivita, které se do českého jazyka dostalo z latiny, a to konkrétně převzetím slovesa submiterre. Význam tohoto slova lze do češtiny přeložit jako podřídit se, poddat se, podvolit se, ale též lidově řečeno ohnout hřbet. V totožném významu je v českém jazyce používáno i slovo submisivní, zpravidla ve spojitosti s lidskou povahou. Jako submisivní je označován takový člověk, který se zpravidla navzdory svým vlastním postojům podvolí názorům, preferencím či aktům jiné osoby. Jedná se o charakterovou lidskou vlastnost, která je protikladem dominance, resp. dominantnímu jednání. Zatímco dominantní člověk z přirozenosti své povahy rád určuje, co a jak se bude dělat, submisivní člověk naopak přirozeně naslouchá a vyčkává pokynů, kterými se následně řídí.

přídavné jméno sentimentální označuje spojitost se sentimentem. Slovo sentiment pochází z latinského výrazu sentimentum, označujícího pocity, cítění, emocionální pohnutí mysli, apod. Přeloženo do hovorové češtiny tedy slovo sentimentální znamená citlivý, citový, ale též přecitlivělý. V závislosti na kontextu může mít slovo sentimentální jak pozitivní, tak negativní citové zabarvení.

V českém jazyce se lze se slovem sentimentální setkat jak v knižní češtině, tak v hovorové češtině, zejména ve slovním spojení se slovem nálada, tj. sentimentální nálada jakožto stav lidské mysli, kdy je člověk ovlivněn svými pocity a city, resp. může mít až sklony k melancholismu a v této souvislosti přemýšlivosti.

české slovo rešerše je počeštěnou verzí francouzského slovo recherche, které lze do češtiny přeložit jako vyhledávání či pátrání, zpravidla ve významu vyhledávání určitých informací v souvislosti s akademickou či odbornou činností. Ve stejném významu je slovo rešerše používáno též českém jazyce, rovněž zejména v souvislosti s odborným (např. právním) vyhledáváním konkrétních informací, materiálů, důkazů či jiných podkladů.

V hovorové mluvě se lze zřídka setkat též od podstatného jména rešerše odvozeného slovesa „rešeršovat,“ které je však slovem nespisovným, gramaticky nesprávným, tj. které je používáno prakticky výhradně pouze jako slangový výraz mezi příslušníky odborných kruhů.

slovo retail se do českého jazyka dostalo z angličtiny, ve které v překladu znamená maloobchod, tj. jako protiklad supermarketům či jiným velkým obchodům či obchodním řetězcům (za retailový obchod je tak možné typicky považovat řeznictví přes ulici, trafiku u autobusové zastávky, galanterii, místní krejčovství apod.). Ve stejném významu je podstatné jméno retail používáno též v českém jazyce, a to zejména v obchodní komunikaci, zpravidla ve spojitosti s jinými odbornými termíny.

Od podstatného jména retail je odvozeno přídavné jméno retailový, tj. maloobchodní. Předmětné přídavné jméno se používá nejčastěji ve slovním spojení se slovy trh, řetězec nebo zákazník.

přídavné jméno relevantní vyjadřuje vztah či spojitost mezi dvěma určitými věcmi, událostmi, nebo souvislostmi. Do hovorové češtiny lze slovo relevantní přeložit jako „mající souvislost pro“, „významné ve vztahu“ nebo „podstatné ve spojitosti s“.

Jako příklad použití slova relevantní v českém jazyce je možné uvést větu „Pro výsledek zkoušky není relevantní, jak dlouho jste se učili, ale co jste se dokázali skutečně naučit“. Tuto větu lze přeložit do hovorového jazyka jako „Pro výsledek zkoušky není důležité, jak dlouho jste se učili, ale co jste se dokázali skutečně naučit.“ Opakem slova relevantní jsou slova nerelevantní nebo irelevantní (obě mají totožný význam).

výraz queen je slovo do českého jazyka převzaté z angličtiny, ve které označuje královnu. Ve stejném významu je toto slovo používáno též v češtině, a to především mezi mládeží, nicméně zejména v jeho metaforickém významu. Jedná se o ženskou obdobu anglického slova „king“, tj. král, které se v češtině používá ve smyslu „šéf“, resp. osoba, která něco dokonale ovládá, zvládá, má pod palcem, nebo si na takovou osobu aspoň hraje. Je-li takovouto osobou žena, používá se namísto výrazu king právě slovo queen. Příkladem je možné uvést slovní spojení „queen of the dancefloor“, tj. v překladu „královna tanečního parketu“.

přídavné jméno povrchní ve svém původním významu označuje něco umístěné na povrchu, nesahající do hloubky, méně závažné či spojené s povrchem. Nejčastěji bývá v tomto smyslu slovo povrchní používáno ve spojitosti se slovem poranění - povrchním poranění (např. hlavy) je takové poranění, které poškodilo pouze kůži, ale již nezasáhlo vnitřní orgány.

V přeneseném slova smyslu slouží slovo povrchní též k označení člověka, resp. lidských vlastností. Povrchním člověkem se rozumí takový člověk, jehož zájem nesahá do hloubky, nebo který se druhými lidmi za účelem zobrazení se v lepším světle přetvařuje. V tomto významu se jedná o slovo s negativním citovým zabarvením.

výrazem pokrytec je označován člověk, který se před jinými lidmi přetvařuje, zpravidla za účelem vlastního ukázání se v lepším světle. Současně slovem pokrytec bývá označován člověk, který se snaží vyvolat v druhé osobě dojem, že s ní sympatizuje, ačkoliv tak tomu ve skutečnosti není, nebo případně že této osobě naslouchá, soucítí či rozumí jejímu problému, ale v obecném slova smyslu též jakékoliv diskutované věci.

Jako příklad použití slova pokrytec v běžné mluvě může sloužit věta „Karel je naprostý pokrytec. Dělá, že ho to zajímá, ale ve skutečnosti je mu to úplně jedno.“

slovo plytký lze do hovorové češtiny přeložit jako mělký či nehluboký. Nejčastěji je přídavné jméno plytký v tomto významu používáno ve slovním spojení se slovem jezero - plytkým jezerem se rozumí jezero s mělkými vodami.

Se slovem plytký se lze v českém jazyce setkat též v jeho přeneseném významu, a to ve smyslu neobsáhlý, povrchní nebo nehluboký. Příkladem použití přídavného jména plytký v takovémto přeneseném významu mohou být slovní spojení „plytký humor“ nebo „plytké řeči“, které vyjadřují humor jednoduchý, nenáročný na pochopení, resp. řeči, které jsou z pohledu posluchače prázdné, nemají žádný obsah či význam.

přídavné jméno patetický je odvozeno od slova patos nebo též pathos, jakožto jednoho ze starého řeckého způsobu přednesu řečí na veřejnosti. Slovem patos byla označována taková mluva, která zahrnovala značné množství emocí a gest a která měla proniknout hluboko do posluchačovi mysli, resp. v daném případě spíše duše.

V současné době se však slovo patetický používá též v jiném významu, odvozenému od anglického slova „pathetic“. V angličtině je jako „pathetic“ označováno něco ubohého, zoufalého, k pláči. V tomto smyslu se lze s použitím slova patetický čím dál častěji setkávat též v českém jazyce, byť se logicky jedná o používání významově nesprávné.

slovo out pochází z angličtiny, ve které v překladu znamená mimo, vně nebo venku. V totožném významu je slovo out používáno též v českém jazyce. Ve sportovní terminologii je jako out označováno území za hranicemi hrací plochy. Pokud je tedy fotbalový míč v autu, znamená, že se dostal mimo hřiště, tj. tam, kde není pravidly dovoleno hrát.

Slovo out se používá též v přeneseném smyslu ve významu „mimo“. Může se přitom jednat o módní styl (jako protiklad slova „in“, například v 90. letech byly in kalhoty ve tvaru zvonu, tyto jsou však nyní jednoznačně out) či například chápání určité věci (například věta „je úplně out, vůbec nechápe, o čem jsme se bavili), apod.

přídavné jméno organický vyjadřuje spojitost s organismem (lidským či zvířecím), ve smyslu něčeho přírodního. Velmi často se lze se slovem organický v současné době setkat ve spojitosti s potravinami, resp. jejich označením. V oblasti potravinářství je možné slovo organický do hovorové češtiny přeložit jako neobsahující umělé (tj. nikoliv v přírodě se běžně vyskytující) látky. Synonymem slova organický je slovo biologický. Jako organické či biologické mohou být označeny potraviny pouze po splnění předepsaných podmínek, například týkajících se jejich hnojení apod.

Dalším častým slovním spojením obsahujícím přídavné jméno organický je podstatné jméno odpad. Organickým či biologickým obsahem se rozumí takový odpad neobsahující umělé látky vyrobené v důsledku lidské činnosti (zejména plasty). Organickým odpadem jsou tudíž např. větve, listí apod.

slovo oběd označuje jedno ze tří hlavních denních jídel (vedle snídaně a večeře). Zpravidla se jedná o největší a nejvydatnější jídlo dne. V České republice je oběd obvykle konzumován mezi 11. hodinou dopolední a 1. hodinou odpolední, nicméně záleží na povolání konkrétního člověka a jeho stravovací návyky. Ve školách bývá oběd servírován nejčastěji okolo 12. hodiny.

Od podstatného jména oběd je odvozeno přídavné jméno obědový (ve smyslu spojený s obědem, například obědová pauza) a sloveso obědvat (jíst oběd). Jako „čas na oběd“ je hovorově označována doba, kdy se obvykle dostavuje pocit hladu a pracovníci v tuto dobu odchází sníst nejvydatnější jídlo dne.

obec v České republice označuje nejmenší územně samosprávný celek. Jedná se o lidská sídla, kterým byl udělen právní status „obec“, což znamená, že jde o jednotku, která může v určité míře sama spravovat své záležitosti (např. mít vlastní rozpočet, volit si vlastního starostu apod.).

Po splnění zákonných kritérií (počet alespoň 3.000 obyvatel) může obec získat statut města, větším městům může být udělen status tzv. statutárního města (např. Karlovy Vary, Jihlava, České Budějovice, Liberec atd.). Obdobou (menšího) města je tzv. městys.

V hovorové řeči je obec obecným označením pro vesnice, městyse a města, tj. jedná se o územně oddělená lidská sídla, která je možné s ohledem na jejich polohu objektivně vnímat jako samostatná.

slovo nostalgie pochází z řečtiny, kde vzniklo jako spojení dvou slov: nostos, znamenají stesk a algos, znamenající bolest. Jako nostalgie byl v řečtině vnímán stesk, a to především stesk po domově. Obdobný význam si slovo nostalgie zachovalo též v českém jazyce, byť se postupem času tento mírně posunul. V moderní češtině slovo nostalgie označuje smutek či stesk po něčem minulém, spojeném s příjemnými vzpomínkami, čeho se v současnosti vzpomínající osobě nedostává.

Od podstatného jména nostalgie je odvozeno přídavné jméno nostalgický, které lze vyložit jako tesknící po něčem krásném v minulosti. Například „babiččiny nostalgické vzpomínky na její dětství na venkově.“

slovo nirvana nebo též nirvána se do češtiny dostalo z indického jazyka sanskrt, resp. z buddhistického náboženství. V buddhismu popisovala nirvána stav skončení lidské žádostivosti, který byl připodobňován k vyhasnutí ohně.

Původní význam slova nirvána se postupem času posunul, když v nynějším přeneseném významu je jako nirvána označován stav nadpozemské spokojenosti, obvykle spojeného s jistým pomatením smyslu (např. v souvislosti s užíváním návykových látek). Jako příklad použití slova nirvána v českém jazyce je možné zmínit větu „Potom, co jsem se úplně promrzlý vrátil domů a dal si teplou vanu, jsem zažíval úplnou nirvánu“, jíž je možné vyložit jako „Potom, co jsem se úplně promrzlý vrátil domů a dal si teplou vanu mi bylo úplně skvěle“.